aneb minimální dekomprese 

{gallery}banners{/gallery}

Nejen jako DIR potápěči bychom měli celý ponor pečlivě plánovat. Zkušenostem týmu, znalostem místa a podmínkám přizpůsobit celý průběh. Pokud to okolnosti dovolují, vědět kam a jak poplaveme, co konkrétně je cílem ponoru, jaká bude dekomprese, kdy, kde i jak, kdo ji povede či kdo vypustí bójku. V případě potřeby by měli být všichni členové týmu schopni zastoupit jakoukoli funkci. Znalost nouzových protokolů a jejich průběžné procvičování by mělo být samozřejmostí.

Řetěz je jen tak silný jako jeho nejslabší článek

Nemůžeme hovořit o bezpečném potápění, pokud nejdůležitější součást potápěče, tj. jeho tělo, nefunguje tak jak by mělo. (DIR) potápěč by měl být v dobré psychické i fyzické kondici, nekuřák, bez nadváhy, v dobrém zdravotním stavu potvrzeném od lékaře (např. technický potápěč testován na PFO). Jít do vody střízlivý, odpočatý i hydratovaný. Pokud je to vhodné, pít i pod vodou. Po ponoru se fyzicky nenamáhat. Faktem je, že realita vypadá vždycky trošku jinak a ideál existuje pouze v teorii.

Jaké PC si mám pořídit?

DIR potápěč nepoužívá potápěčský počítač, který by přemýšlel za něho, byl příliš konzervativní, "náladový" a mohl zklamat v nepravý okamžik. V neposlední řadě je vhodnější nehorázné peníze za některá PC (např. VR3) utratit raději za opravdu potřebnou výstroj. DIR potápěč dává přednost bottom-timeru (cena od 3000 Kč) či dražšímu přístroji v tzv. gauge módu [gejdž], který mu ukazuje pouze základní funkce (zejména čas ponoru a aktuální hloubku) a zaznamená profil ponoru pro následné stažení do domácího PC. Dekomprese a její okolnosti jsou předem jasné. Pokud dojde během ponoru k odchylkám, přepočítají si potápěči dekompresi zcela jednoduše pod vodou. To se týká dekompresních ponorů. Rekreační dekomprese je tak banální, že nemusíme de facto nic počítat. Hovořit o ní však na internetu se může zdát nevhodné. Strohý popis trénink nenahradí.

Proto berte, prosím, následující řádky raději pouze jako informativní !

Pro účely rekreačního potápění vyučuje GUE tzv. minimum deco(mpression) - minimální dekompresi. Nejvyšší hranice minimální dekomprese je známa jako minimum deco limit (MDL) či no deco limit (NDL), česky bezdekompresní limit. Pro maximální rekreační hloubku 30 metrů je to 30 minut času na dně (angl. bottom time - BT).

GUE Minimum deco

Použitý plyn

EAN32 či TX30/301 (oba MOD 30 m)

Základní hloubka

30 m (průměrná hloubka, ne maximální!)

Základní čas na dně

30 min.

Použitý plyn

EAN32 či TX30/301 (oba MOD 30 m)

0m

   

3 m

 

30 s zastávka, 30 s pozvolný výstup na hladinu

6 m

 

30 s zastávka, 30 s pozvolný výstup na další

9 m

 

30 s zastávka, 30 s pozvolný výstup na další

12 m

 

30 s zastávka, 30 s pozvolný výstup na další

15 m

 

30 s zastávka, 30 s pozvolný výstup na další

 

Výstup z 30 do 15 m

asi 1,5 minuty

průměrná hloubka 30 m

 

BTmax 30 min (=MDL/NDL)

 

Hloubka

30 m / 30´

7 m / 35´

24 m / 40´

1 m / 45´

3 m

    1´

6 m

9 m

           1´

12 m

      -

15 m

           -

-

     -

18 m

-

           -

-

   -

21 m

-

-

-

BT 45´

24 m

-

-

BT 40´

 

27 m

 

BT 35´

   

30 m

BT 30´

     

 

Vysvětlivky:

Do 50% průměrné hloubky2 vystupujeme rychlostí 9-10 m / min. Pomalejší výstup by přidával čas k BT.

Od 50% průměrné hloubky2 uděláme každé 3 metry tzv. "1 minutovou zastávku", tj. rychlost výstupu se zpomalí na 3 m / min.

Zastávky musejí být dělitelné třemi (viz tab. níže). Pro průměrnou hloubku 27 metrů tedy nezačínáme od 13,5 m, ale až od zastávky mělčí, tj. od 12 m. Pro 21 m od 9 m.

"1 minutová zastávka" je nejlépe rozdělena na 30 s na zastávce a dalších 30 s se přesouváme pozvolně na další zastávku. Někteří GUE potápěči dávají přednost intervalu 45 s / 15 s.

Jedná se o nejrychlejší doporučovaný výstup (odtud název - minimální dekomprese). To neznamená, že se na mělkých zastávkách nebo mezi nimi nemůžeme pohybovat déle.

Pravidlo "30 - 30"

Pro odchylku +/- 3 m od základní hloubky 30 m se odečítá/přičítá 5 min. od/k MDL 30 min.:

MDL pro průměrnou hloubku 33 m je -5 min., tj. 25 minut (pozor na MOD!)

MDL pro průměrnou hloubku 30 m je 30 minut

MDL pro průměrnou hloubku 27 m je +5 min., tj. 35 minut

MDL pro průměrnou hloubku 24 m je +10 min., tj. 40 minut

MDL pro průměrnou hloubku 21 m je +15 min., tj. 45 minut

pod 21 m nelze tuto metodu použít

Výstup podle výše popsaných pravidel:

Povrchový interval (angl. surface interval, SI), tj. čas než půjdeme na další ponor, by měl být alespoň 60 minut, pokud by se nejednalo o opravdu mělké ponory.

Pro interval méně než 90 min. zdvojnásobíme čas na mělkých zastávkách (tj. 9, 6, 3 m na 2 min.).

Pokud je povrchový interval více než 90 min., tak do vody jdeme jako by to byl první ponor dne, tj. bez časových přirážek.

Pokud děláme více ponorů více dnů za sebou, měli bychom i ponory s povrchovým intervalem nad 90 minut brát jako ponory s méně než 90 minutovým intervalem.

Proč tak pomalý výstup?

K omezení vzniku mikrobublin. Když se jich zbavujeme již hlouběji po cestě k hladině, bude jich na hladině v těle méně. Vysycování ve vodě (pod tlakem) je vhodnější než vysycování na hladině či na suchu.

De facto každý ponor je dekompresní, jelikož vždy dochází k sycení / vysycování. Z tohoto hlediska bychom měli být hned od počátku potápění vedeni k vystupování vhodnou rychlostí a schopnosti udržovat zastávky. Tedy konzervativní výstup pro zvýšení bezpečnosti nejen ponoru, ale potápění celkově.

A proč by ne? Ke zdokonalování dovedností jsou někdy i jednoduché rekreační ponory zakončeny ještě pomalejším výstupem než je i tak konzervativně doporučováno - většinou posledních 6 metrů rychlostí 1 m / min.

Kde máme dekompresní tabulky?

S výše uvedenými metodami (minimum deco, pravidlo "30-30"), standardizací plynů (EAN32, TX30/30), dodržením povrchových intervalů (pod / nad 90 minut) a souvisejících pravidel, žádné tabulky potápěč nepotřebuje. Při GUE Fundamentals kursu je studentům doporučováno nadále používat tabulky, na které jsou zvyklí. Důvodem je, že kurs není primárně zaměřen na dekompresi a nezískáte díky němu "hlubší" certifikaci, než již máte. Účastní se ho OWD potápěči i zkušení techničtí/jeskynní instruktoři. Těm druhým do dekomprese při tak základním kursu nikdo kecat nebude.

NIKDY se nepotápíme s plynem, který jsme sami neanalyzovali!

Analýza je bezpodmínečně nutná, i když jsme si plyn naplnili sami a o obsahu plynu nepochybujeme3. Nálepka / lepicí páska (konkrétně duct tape) s informací o složení plynu se umísťuje do blízkosti ventilu. U dvojčete na zadní část jedné z láhví, aby bylo možno údaje odečíst, i když jsou láhve již ustrojeny. Na pásce je uveden zejména obsah kyslíku v procentech (např. "A: 32,2%", kde "A:" znamená analýza). Podle osobních preferencí lze uvést i název plynu, datum či podpis.

Co když mi nenaplní přesně 32% nitrox?

Dekomprese není přesná věda. Každý jsme jinak citlivý a analyzér měří také tak nějak plus/mínus. Jestli nám naplní EAN29 nebo 35 na ponoru nic nemění. Konzervativní maximální rekreační hloubka GUE (30 m) mi zajistí přijatelnou hranici pp02 i při vyšším obsahu kyslíku v plynu. Konzervativní minimum deco se postará o dostatečné vysycení dusíku i při vyšším obsahu dusíku v plynu. Samozřejmě, pokud Vám nejsou schopni plnit to co chcete, nebylo by vhodnější chodit jinam?

Člověk by měl používat zdravý selský rozum a sledovat jak na ponory reaguje jeho tělo (např. únava po ponoru). Tomu přizpůsobit okolnosti potápění, volbu plynu, hloubku, čas na dně, profil atd. Pokud mi zrovna dneska nesedne dusík, vystoupám výše, a to bez ohledu na to, jestli jsem zrovna ve 30 nebo v 10 metrech. GUE spíše než by stanovovala přesná pravidla, dává svým potápěčům doporučení. Existují i další metody rekreační DIR dekomprese. Tato je nejjednodušší a nejpraktičtější.

Špalek ( Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. )

1 TX30/30 ("triox") je doporučován jako rekreační plyn pro volnou vodu (0-30 m), čemuž však v praxi stojí v cestě finanční náročnost hélia. Využívá se zejména pro mělké, ale náročnější overhead prostředí, např. proudy v jeskyních či penetrace vraků. Dříve byl doporučován pro hloubky 24-36 m.

2 Od 50% průměrné hloubky, popř. od 65% tlaku průměrné hloubky v bar / ATA. Takže pro průměrnou hloubku 24 m začínáme deko zastávky ve 12 m (50% z 24 = 12 m či složitěji: tlak ve 24 m je 3,4 bar, 65% z 3,4 bar je 2,21 bar, tj. 12 m). V literatuře a na DIR konferencích se běžně používá nepřesný pojem "65% hloubky v ATA". GUE používá narozdíl od některých jiných výcvikových organizací vedle jednotky bar i jednotku ATA (bar = +/- ATA)

3 V r. 2002 došlo na chorvatském ostrově Pag při GUE T1 kursu Andrew Georgitsise a Richarda Lundgrena k porušení bezpečnostních pravidel. Účastník a zároveň majitel místní základny místo hélia do svého dvojčete naplnil kyslík a láhve označil bez analýzy jako trimix. Nakonec měl více štěstí než rozumu. V křečích byl bez větších problémů vytažen na hladinu a dopraven do nemocnice. Po analýze plynu bylo zjištěno, že dýchal ve 36 m EAN50 místo TX30/30.